Na úvod opět přidávám stručný itinerář celého našeho roadtripu, můžete se prokliknout na konkrétní parky 🙂

1. den – odpolední přílet do Los Angeles, přejezd do Bakersfield
2. den – Sequoia NP
3. den – Yosemite
4. den – Alabama Hills, Death Valley
5. den – Las Vegas
6. den – Valley of Fire
7. den – Zion
8. den – Bryce Canyon
9. den – Capitol Reef
10. den – Canyonlands
11. den – Arches
12. den – Monument Valley
13. den – Grand Canyon
14. den – Route 66, noc v Joshua Tree
15. den – Joshua Tree, Los Angeles
16. den – Los Angeles
17. den – Los Angeles, odlet

Náš původní plán byl tu strávit pouze jednu noc, kterou si užijeme na 110 %. Kvůli změnám plánů vlivem počasí jsme se tu nakonec nachomýtli na noci dvě, a měli jsme tu dokonce jeden celý den, se kterým jsme původně nepočítali. Pokud nemáte příliš času a parky jsou pro vás prioritou, dejte si tu klidně jen jednu noc, bude to stačit pro nasátí atmosféry a nakouknutí do těch nejznámějších kasin a hotelů. Jestli si to můžete dovolit, ubytujte se tu třeba na dvě noci, můžete navštívit Hoover Dam, což určitě moc doporučuju, nahlédnout do Downtownu, trošku zashopovat a užít si to víc na pohodu. Pokud budete chtít navštívit i Valley of Fire (a nepokračovat dál směrem do Utahu) nebo třeba Red Rock Canyon, klidně si tu umím představit i dvě až tři noci.

Tím, že naše první noc byla dost spontánní a hledali jsme ubytování na poslední chvíli, tak hotely na Stripu byly docela drahé – proto jsme se rozhodli pro toto roztomilé Airbnb u jedné americké rodinky. Bydleli jsme kousek od centra v rezidenční oblasti a byla to pohodlná klidná noc, kdy jsme věděli, že jediné, co po náročném dni v Death Valley chceme, je spánek, a ne ruch centra.

Druhou noc jsme strávili v hotelu na Stripu, a tento zážitek doporučuji určitě i vám. Do Vegas jsme nejeli za památkami a kulturou, ale chtěli jsme si užít kasina, bizárky, procházet se kolem svatebních kaplí, potkávat Elvise, a to se člověku nejlépe povede v blázinci jménem Strip. Strip je přes 6 kilometrů dlouhá ulice s vysokou koncentrací hotelů, kasin a všeho, co chcete v Las Vegas vidět.

Pokud chcete být v úplném centru dění, doporučuju se ubytovat někde v okolí tohoto hotelu. Okolo Flaminga se totiž nachází hromada dalších zajímavých hotelů, které stojí za návštěvu. Severní část Stripu je klidnější, tam jsme bydleli my – ne že bychom to cíleně chtěli, ale řešili jsme na poslední chvíli, takže jsme museli vybírat hlavně podle ceny. Žádný problém to ale není, podél Stripu totiž jezdí autobusy a Las Vegas Monorail, nadzemní jednokolejka, pomocí které jsme se přesunuli na jih Stripu (MGM Grand Monorail Station), a odsud jsme se prošli pěšky až do našeho hotelu. Bydleli jsme ve starším hotelu Circus Circus, který byl ale i tak moc příjemný a měl velkou výhodu v tom, že jsme mohli využít bezpečné parkování v areálu hotelu zdarma. Než jsme museli měnit plány a rušit rezervace, měli jsme naplánovanou noc v hotelu Harrah’s, který jsme v rámci šmejděníčka šmejdění po kasínách navštívili a moc se nám tam líbilo, plus má tedy oproti Circusu více centrální polohu. 

Pokud máte jen jeden večer, pravděpodobně ho budete chtít strávit právě na Stripu. My to tak udělali a rozhodně nelitujeme! Jak z toho večera vyždímat maximum? 

Za mě nejlepší způsob dopravy je v tomto případě chůze. Pořád je to jen ulice, která měří sice přes 6 kilometrů, ale to nejdůležitější se dá určitě obejít pěšky. Pokud byste se přece jen potřebovali přesunout rychleji, doporučuji autobusy The Deuce, nebo již výše zmíněný Las Vegas Monorail, kde za jednu jízdu zaplatíte 5,5 $ (pokud si koupíte lístek online).

Víte, co je na hotelech v Las Vegas nejlepší? Že je můžete všechny navštívit, i když v nich nebydlíte! Pokud se vám tedy nepodaří zabookovat nějaký zajímavý hotel, nezoufejte, můžete si naplánovat tour de hotely a navštívit všechna ta věhlasná kasina a hotelová lobby i bez díry v peněžence. 

My naši dlouhou procházku začali na konečné stanici Las Vegas Monorail, v hotelu MGM. Ten jsme si prošli v rámci cesty ze zastávky na Strip a viděli tam první kasino, automaty, rulety a všechen ten chaos. Než jsme se vydali směrem na sever, prohlédli jsme si exteriér hotelu New York–New York, a trochu jsme si popošli směrem na jih mrknout na pohádkový hrad Excalibur a na pyramidu v hotelu Luxor. Potom jsme už pokračovali pomalu na sever, zastavili jsme se u hotelu Bellagio na jejich klasickou fontánovou show, která je zdarma a probíhá každých 15 nebo 30 minut. Hned naproti se nachází hotel Paris s Eiffelovkou. Dál jsme minuli hotel Flamingo, do kterého jsme nakoukli dovnitř a zahráli si první automaty a ruletu. 

Občerstvení a spokojení jsme pokračovali na kukačku do hotelu Harrah’s, kde jsme měli původně bydlet, a aby je tu nemrzelo, pracně jsme tu prohráli další peníze. Poslední hotel, který jsme navštívili, byl luxusní hotel Venetian, který je známý svou imitací dne – i uprostřed noci tu vidíte “nebe” a máte pocit, že je odpoledne. Jezdí tu gondoly a je to prostě jiný svět. Za Venetian se nachází i populární Sphere, která na vás občas odněkud vykoukne. Je to obří futuristická koule, která se večer promění ve velkou obrazovku plnou animací a světelných efektů. Dá se dostat i dovnitř a užít si 360stupňovou produkci, ale není to levná záležitost a ceny vstupenek začínají zhruba na 100 $. 

Neholduju hazardu, ale zkusit si ruletu v Las Vegas bylo něco, co jsem si chtěla odškrtnout ze svého bucket listu. Protože proč ne? Pokud s tím nemáte taky žádné zkušenosti, ale chcete si to vyzkoušet, doporučuju nějaké méně luxusní hotely, obzvlášť pokud jdete hrát s tak směšnou částkou, jako my 😀 U každého ruletového stolu najdete informaci o minimální sázce, tedy za kolik dolarů musíte vsadit v každém kole. V luxusnějších hotelech to bylo třeba 25 $ za jednu hru, většinou ale okolo 10–15 $, takže je fajn si předem říct, kolik peněz do toho chcete hodit a kolik kol si chcete zahrát. Krupiéři vás tím rádi provedou, všude byli moc milí a nevadilo jim, že o tom člověk nic moc neví. Pokud si na živou ruletu třeba skrz jazykovou bariéru netroufáte, doporučuju ruletu bez krupiéra. Lidi sedí se svým monitorkem u rulety, a pomocí svého monitoru vkládáte sázky, s nikým tedy nemusíte mluvit, plus výhodou je určitě to, že tu jsou nižší minimální sázky.

Co se týče klasických automatů, tam to taky není žádná raketová věda. Hodíte peníze, mačkáte jak opička tlačítko, doufáte a uvědomujete si, že jste fakt v Las Vegas, hehe. Pokud se vám podaří něco vyhrát, necháte si z automatu vyjet Ticket Voucher, tedy papírový lístek s čárovým kódem. S tím můžete jít k jinému automatu a peníze si tam tímto způsobem převést, nebo můžete najít Cash Out Kiosk, který vám vyplatí menší výhru (do 1200 $ většinou) i bez přítomnosti personálu, alias bezkontaktní varianta pro nás introverty 😀 Jinak v kasinech jsou na každém kroku mašiny, které vám rozmění větší bankovky na menší, není to tedy potřeba řešit předem. Myslí tu zkrátka na všechno, abyste tu měli pohodlí a nechali tam co nejvíc dolárků.

Okolí Las Vegas je velmi zajímavé, otázkou ale je, co lze dělat přímo ve Vegas? Moc času jsme v Las Vegas neměli, ale kdybychom měli k dispozici ještě jeden večer, pravděpodobně vyrazíme do Downtownu. Hlavní atrakcí je tu Fremont Street Experience, zastřešená ulice, na které to žije prý tak trochu jinak, než na Stripu. Jsou tu starší autentičtější kasina, více živé hudby, pouličních umělců, nižší minimální sázky, světelné show.. lákalo mě to, ale Strip nakonec vyhrál. Žije to tu především večer, tak pokud máte prostor, určitě vyrazte.

Odpoledne po návštěvě Hoover Dam jsme měli pár volných hodin a nic moc se nám před večerem na Stripu dělat nechtělo, tak jsme vyrazili mrknout do nějakých outletů. Navštívili jsme Las Vegas North Premium Outlets, což je velké nákupní outletové centrum pod širým nebem, které nabízí desítky populárních značek. Značek, které jsou u nás wow, tady na úrovni běžného obchodu. Bylo to tu pěkné, čisté, fajn bylo bezpečné parkování za 5 $ a manžel si dokonce i pár kousků vybral. Taky to znáte, že on nikdy nic nechce a nepotřebuje, ale zjeví se mu ty nejlepší poklady, zatímco vy cíleně hledáte, snažíte se, ale úplně marně? No to jsem odbočila 😀 Na jihu od Stripu se nachází ještě Las Vegas South Premium Outlets, pokud byste ho měli třeba blíž.

Hoover Dam je ikonická betonová přehrada na řece Colorado, přesně na hranici Nevady a Arizony. Nachází se asi 50 kilometrů od Las Vegas a je to perfektní dopolední výlet na jednu z nejvýznamnějších technických zajímavostí na západě USA. Byla vystavěna ve 40. letech během Velké hospodářské krize a je naprosto obří! Délka hráze je 379 metrů, nemluvě o tom, že je vysoká 221 metrů. Hlavním účelem Hoover Dam je výroba elektřiny, kterou je zásobována Nevada, Arizona i Kalifornie. Dále také regulace vody a zásobování vodou nejen oblasti okolo Las Vegas.

Po cestě zpět ještě doporučuji zastavit u Lake Mead - Lakeview Overlook. Lake Mead je obrovský rezervoár za Hoover Dam, který zásobuje pitnou vodou a elektřinou okolní státy. Je to taky oblíbené místo pro rekreaci a vodní sporty, což z vyhlídky sami uvidíte.

Hoover Dam je obří, fascinující a pokud vás alespoň trochu baví technické zajímavosti, bude se vám tu opravdu líbit. A pokud vás technické zajímavosti stejně jako mě tolik neberou, tak věřte, že i tak si to tu užijete. Hoover Dam za návštěvu zkrátka stojí.

Valley of Fire je naprosto úžasný státní park, přibližně 80 km od Las Vegas. Červený pískovec tu hlavně při západu slunce hází neuvěřitelné odstíny a suverénně obhajuje název parku.

Vstup do parku nás stál v říjnu 2025 15 $ za celé auto (pozor, není to národní park, takže tu neplatí pass). Park je dostupný celoročně, ale v létě si to tu moc představit neumím. Na návštěvu jsme měli vyhrazené celé odpoledne až to západu slunce a podnikli jsme tu několik menších túr, které vám chci doporučit, protože byly skvělé. Musím ale říct, že i samotná jízda autem přes Valley of Fire, která se začíná vlnit parkem hned za visitor centrem, je neskutečně scénická – každý kilometr si tu fakt užijete. No a co tu tedy podniktnout?

Vzali jsme to od konce parku a začali jsme krátkou procházkou – White Domes Loop. Je to nenáročná procházka na necelou hodinku i s četnými foto zastávkami, měří přesně jednu míli a část půjdete po písku. Potom jsme přeparkovali kousek dál na začátek Fire Wave Trail, což je ikonická trasa ve Valley of Fire, kde vaši pozornost upoutá hlavně barevná pískovcová vlna. A ty výhledy odsud! Trasa není okruh, ale vrací se stejnou cestou, což se nám nechtělo, takže jsme na konci trailu pokračovali po Seven Wonders Trailu (jde to krásně vidět na mapy.cz). Přešli jsme silnici, pokračovali dál po této trase a došli jsme k parkovišti z druhé strany. Byla to krásná procházka a v druhé části téměř bez lidí, moc doporučuju!

Dalším mini trailem byl Mouse’s Tank Trail, opět nenáročná trasa třeba na půl hodinky celkem. Trail vás zavede k malému přírodnímu „rezervoáru“ vody – proto Mouse’s Tank kde se v minulosti shromažďovala dešťová voda (ale neočekávejte jako my nic velkého). Zároveň budete opět procházet kolem úžasně červených skal, na kterých můžete pozorovat i prehistorické petroglyfy. Kdybychom nebyli hladoví a místo vaření večeře na odpočívadle měli ještě půl hodinku k dobru, určitě bychom si šli projít ještě Rainbow Vista Trail (opět pouze jedna míle). Zastavte se taky u Balancing Rock Trail hned u visitor centra (a nenechte se zmást, jako trail nazývají v USA všechno, toto má regulérně 160 metrů :D). Bylo už na čase jet dál do Utahu, slunce už bylo hodně dole a údolí začalo hořet neskutečnými barvami. Proto nám to nedalo a při odjezdu z parku jsme ještě rychle vyběhli na Elephant Rock Loop, kde jsme sice skálu ve tvaru slona asi nepoznali, ale výhledy odsud byly na jedničku.

Red Rock Canyon jsme bohužel nenavštívili, ale kdybychom měli o jedno dopoledne navíc, určitě si sem zajedeme. Je to krásná oblast plná obrovských červených skal a formací, asi půl hodinky od Stripu, takže opravdu blízko Las Vegas. Aneb i gambleři se občas potřebují jít vyvětrat do přírody. Veškeré informace, které pro návštěvu potřebujete, najdete na oficiálním webu, kde si můžete stáhnout i mapku oblasti. Návštěvu bych plánovala buď na brzké ráno nebo podvečer, kdy slunce zvýrazní barvu skalních útvarů a nebude takové horko. Mě zaujala Scenic Route, kterou si můžete projet autem, a kdybych si měla vybrat jednu jedinou túru, měli jsme v plánu Calico Tanks. 

Ano! Za mě určitě ano. Je to velký kontrast k národním parkům a to mě na tom vlastně bavilo. Las Vegas je město v poušti plné zábavy a konzumu, nic, co bych vyhledávala, ale zároveň něco, co vás bude jeden den hodně bavit. Náš původní plán byl tu strávit pouze jednu noc na Stripu a další den ráno objet Hoover Dam a pokračovat do Valley of Fire. Nechtěla jsem totiž na město plýtvat cenný den v Americe. Pokud vám jde taky hlavně o přírodu, klidně to tak udělejte, ta jedna noc tam zkrátka stačí – bude to letem světem, ale atmosféru načerpáte, ruletu si zahrajete, hotely nakoukáte a můžete jet spokojeně dál. Za mě byly fajn i ty dvě noci, ale je to o osobních preferencích.

Z těch kontroverzních věcí, o kterých jsem všude četla, jako všudypřítomné nabízení drog, neustálý zápach moči a podobně, jsem nezažila vlastně vůbec nic. Jela jsem kvůli tomu do Vegas s možná trošku negativním očekáváním, což možná prospělo, protože jsem odjížděla spokojená (a o pár desítek dolarů chudší). Zůstala bych tu týden? V žádném případě. Zažili jsme tu nezapomenutelnou noc plnou bizárů a zábavy? To rozhodně! A to doporučuji i vám, pokud vás to alespoň trochu láká a přes Vegas, jako my, stejně projíždíte.

Abych shrnula náš pobyt v Las Vegas a zasadila ho trochu do kontextu – přijeli jsme sem z Death Valley pozdě večer. Další den jsme vyrazili dopoledne na Hoover Dam a odpoledne na nákupy do North Premium Outletu. Večer jsme strávili na Stripu. Další den ráno jsme si jeli ještě vyfotit nejznámější Las Vegas ceduli a vyrazili jsme směr Valley of Fire. No a kam jsme vyrazili dál? To se dočtete v dalším článku 🙂